Lov v Africe není vždy jen o trofejích.
Někdy jde o pomoc lidem, kteří žijí v odlehlé divočině.
Večer přichází zpráva ze severního Zimbabwe, z oblasti jižně od Victoria Falls. Vesnice v regionu opakovaně přicházejí o úrodu. Vesnice, které nemají ani jména. Vesnice, kde obyvatelé žijí pouze z toho, co sami vypěstují. Starý slon pravidelně ničí kukuřičná pole a ohrožuje místní obyvatele. Náčelník má povolení úřadů k odlovu problémového zvířete a žádá o pomoc zkušeného lovce.
V takové situaci není čas hledat lovce v Evropě nebo jinde ve světě. Je potřeba jednat okamžitě a zasáhnout co nejdříve.
Radek, zakladatel Franc Hunting Safaris, dlouholetý lovec a kamarád mnoha z vás, kteří s námi vyrážíte na safari po celém světě, je zrovna v revíru nedaleko Windhoeku. Neváhá a vyráží na cestu.
Čeká ho téměř dva tisíce kilometrů přes velkou část jižní Afriky.
Po příjezdu je situace jasná. Slon se drží v okolí polí a vrací se každou noc. Je čím dál nebojácnější a pouhý křik ani oheň vesničanů ho už od úrody neodeženou. Je jisté, že se znovu objeví. Radek je připraven zasáhnout.
K rozhodující chvíli dochází v noci.
Slon vchází do kukuřičného pole a začíná likvidovat úrodu. Radek s dalším lovcem se vydávají za ním. Tma, hustá vegetace a doslova nulová viditelnost. Není možné použít baterku. Sloni reagují na světlo velmi citlivě a není jisté, co by se stalo, kdyby záblesk ze svítilny zaznamenali. V takových podmínkách není možné umístit ideální zásah na mozek. Je nutné zvolit riskantnější ránu na srdce.
Radek střílí první.
Druhý lovec pálí také, ale při výstřelu mu v komoře exploduje náboj a zbraň je vyřazena. V tu chvíli zůstává Radek proti slonovi sám.
Následují další výstřely.
Slon se stále drží na nohou.
Teprve po několika ranách se konečně hroutí k zemi.
Lov končí po pěti výstřelech.
Pro vesnici je to obrovská úleva. Po dlouhé době mají lidé jistotu, že nepřijdou o další úrodu, a zároveň získávají maso, které bude sloužit jako jídlo na mnoho týdnů pro celou komunitu v širokém okolí. Slon se zpracovává přímo na místě. Protože zde místní obyvatelé nepoužívají lednice ani mrazáky, většina masa se suší a udí, aby vydržela co nejdéle.
Státní ranger mezitím přebírá kůži a slonovinu. Vše je okamžitě označeno, evidováno a odvezeno do města k dalšímu zpracování a uložení podle platných předpisů.
Tento lov nebyl kvůli trofeji.
Byl kvůli lidem, kteří potřebovali pomoc.
Byl kvůli bezpečnosti místní komunity.
Byl kvůli masu.
Když jsme si s Radkem po telefonu cestou zpět do Namibie povídali o tom, jak celý lov probíhal, bylo z jeho hlasu slyšet únavu, ale i úlevu, že všechno dopadlo tak, jak mělo. Vesnice je v bezpečí a lidé mají po dlouhé době jistotu, že nepřijdou o další úrodu.
I tohle je Afrika.
A i tohle je lov s Franc Hunting Safaris.
